Pět scénářů na přípravu pokaženého outdooru


Listopad 2014

Co všechno byste museli udělat, aby se váš outdoorový teambuilding nepovedl? Nemít připravenou variantu pro špatné počasí, zasvětit ho pouhé zábavě či adrenalinu bez vzdělávacích prvků, podcenit výběr lokality, ubytování a stravy, rozhodnout se pro nudný a obehraný program, nevhodně komunikovat se svými zaměstnanci....

Výše uvedené technice se říká reverzní brainstorming – bouře mozků probíhá opačným směrem:

  • nejprve se snažíte zjistit, co všechno by se muselo stát, aby došlo k úplně nejhoršímu,
  • potom jednoduše obrátíte znaménko, a budete-li se svých vlastních nápadů držet, hororový scénář se promění v pozitivní zážitek, na který se jen tak nezapomíná.

Vždy připraven! Na variantu B, ale i C nebo D

Scénář č. 1: Jste personalistou ve středně velkém podniku. Externí agentura pod vaším dohledem připravila zajímavý program outdoorového teambuildingu pro vaše personální zálohy. Jedná se o cca 20 zaměstnanců, převážně mužů ve středním věku. Budou absolvovat celou řadu sportovních disciplín, sjezd na koloběžkách, čtyřkolky... Jenomže v rozhodující den je špatné počasí. Agentura trvá na absolvování domluveného programu. Účastníci jsou promočení, promrzlí a rozmrzelí - aktivity si moc neužili.

Co bylo špatně? Profesionální agentury mají připravenu variantu outdooru také pro špatné počasí. Samozřejmě je to práce navíc, kterou v 90% případů dělají zbytečně, ale se spokojeností klienta prostě hazardovat nelze.

„Během našeho outdooru, který jsme realizovali pro společnost OSTROJ, a.s., nebylo do poslední chvíle jasné, jestli kvůli povětrnostním podmínkám poletíme horkovzdušným balónem,“ říká Vendula Jasioková, lektorka společnosti RPIC-ViP. „V pět ráno nám pilot zavolal, že do toho jdeme! Nakonec jsme byli všichni podle starého balonářského zvyku a místa přistání pasováni na hraběnky a hrabata z Oprechtic.“

system image

A co by se dělo, kdyby pohodu zhatil déšť? Účastníci by o let balónem nepřišli – uskutečnil by se v náhradním termínu. A k tomu by ještě zažili extra porci zážitků, která byla připravena pro mokrou variantu. Záložní verze je samozřejmě vždy o něco méně atraktivní, ale zkušenosti ukazují, že právě extrémní a nečekané podmínky dokáží lidi ještě více stmelit.

„Náš dlouho plánovaný outdoor se uskutečnil ve dvou dnech, kdy nad Moravskoslezským krajem nepřetržitě pršelo a hrozily povodně. Většinu naplánovaných aktivit jsme nicméně v upravené formě realizovali pod střechou, host večera, Dan Přibáň ze Žlutých trabantů byl úžasný a naši VIP klienti, pro které byl outdoor připraven nakonec odjížděli nadmíru spokojeni,“ říká dnes už s úlevou v hlase ředitel společnosti B4B INKASSO s.r.o. Vladislav Bubík.

Adrenalin nebo vzdělávání?

Scénář č. 2: Účastníci outdooru se sešli na horské chatě a ihned byli vysláni do akce. Na raftech sjeli rozbouřenou řeku, druhého dne absolvovali autokros. Zážitků měli na rozdávání, ale nějak nezbyl prostor k tomu, aby se o ně mohli se svými kolegy podělit.

Kde se stala chyba? Nabídnout zážitek je dobré, ale ještě lepší je zařadit ho do nějakého kontextu, ukázat smysl celé akce, dát účastníkům příležitost k reflexi. V opačném případě se řada z nich bude ptát – proč jsme tam vlastně jezdili, jaký to pro nás mělo přínos?

„Dodneška, když se zeptám svých kolegů, jaké by si přáli nebo potřebovali vzdělávání, odpoví mi jedním hlasem: outdoor,“ říká Petra Matušová ze společnosti MORAVIA Stamping a.s. Outdoor, na který účastníci vzpomínají, byl zaměřen na překonání mezigeneračních bariér a společnost RPIC-ViP jej připravila v rámci projektu CE Aging.

Každý si našel to svoje, od fyzicky náročnějších cvičení až po ty čistě logické. Mistři z výroby zjistili, že i THP pracovníci „něco umí“, a naopak. Odpověď na otázku z titulku je tedy jednoduchá: adrenalin je zapotřebí, ale měl by jít ruku v ruce s konkrétním, přesně definovaným vzdělávacím cílem.

system image

Zemský ráj to na pohled

Scénář č. 3: Outdoor se koná v nádherně zrekonstruovaném hotelu. Majitel investoval miliony do designu i vnitřního vybavení. Už mu ale asi nezbylo několik desítek tisíc na to, aby řádně vybral a proškolil své zaměstnance. Jejich neprofesionalita a neochota je do očí bijící, a to v dovednostech měkkých (zamračené tváře) i tvrdých (rozvařené špagety).

Kde je problém? Špatný personál dokáže zničit dojem ze sebeluxusnějšího prostředí. Výběr lokality je přitom pro úspěch outdooru klíčový. Není možno spolehnout se pouze na fotografie z webových stránek. Pokud neexistuje nějaká důvěryhodná reference nebo osobní zkušenost, je vhodné se do vybraného hotelu zajet podívat v dostatečném časovém předstihu, a nejlépe inkognito.

Cit pro výběr místa má většina zadavatelů outdooru, kterým na výsledku jejich snažení skutečně záleží. Jeden hlas za všechny od ředitele jazykové agentury CHANNEL CROSSINGS, Vítězslava Bicana: „Jeden rok jsme akci uspořádali v hotelu s vyhlídkou na Český Šternberk (viz foto), druhý rok u Máchova jezera. Tam pro nás firma RPIC-ViP připravila nezapomenutelné Letní Olympijské hry, jejichž součástí byla řada netradičních disciplín, jako třeba kriket.“

Zpočátku si Vítězslav Bican kladl otázku, jaké to asi bude, provozovat hru anglických gentlemenů na trávě vedle pláže, pod zvědavým dohledem opalujících se turistů, ale nakonec to podle něj přesně zapadlo do koncepce „olympiády“ s masovou podporou diváků.

system image

Moment překvapení

Scénář č. 4: Americká manažerka Alison Green sestavila ve spolupráci se čtenáři svého blogu seznam deseti nejhrůzostrašnějších zážitků z outdoorových teambuildingů. Jeden z nich popisoval společnou saunu, v níž se spolu sešli šéfové i podřízení v rouše Adamově případně Evině. Podle organizátorů akce prý nahota smazává sociální rozdíly a sbližuje. Výsledkem však byly spíše pocity studu a trapnosti.

Co se nepovedlo? Překvapení je důležitým nástrojem dobrého outdooru, ale musí být zařazeno na základě dobré znalosti cílové skupiny, stejně jako skupinové dynamiky. Není třeba vhodné na začátek společné akce, kdy se lidé teprve oťukávají, zařadit aktivity, u nichž se lidé musí dotýkat nebo přespříliš verbálně odhalovat.

Kriketový (nikoli kroketový!) match, který jsme zmiňovali výše, na outdoorech RPIC-ViP dosud sehrál veskrze pozitivní roli. V českém prostředí se jedná o prakticky neznámou hru, která však baví miliony diváků v zemích bývalého britského impéria. Podobný efekt mají veškeré nové a netradiční aktivity, ke kterým by se účastnici za normální okolností jen tak nedostali.

„Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem poprvé uslyšel spojení ‚diskgolf‘, a ještě víc se mi líbilo, když jsem si během našeho outdooru vzal do ruky skutečný disk a pokoušel se jím trefovat do speciálních řetězových ‚jamek‘“, říká Tomáš Řežáb, zástupce ředitele Střední průmyslové škola v Ostravě – Vítkovicích.

system image

Jedna neobratná formulace

Scénář č. 5: Firma připravila originální outdoor na základě dobré znalosti svých zaměstnanců a cílů jejich rozvoje. Počasí vyšlo naprosto dokonale, přesto celá akce skončila fiaskem – konala se totiž v pátek a sobotu. To by samo o sobě ještě nemusel být problém, nebýt nevhodné formulace zvacího e-mailu, v němž generální ředitel konstatoval, že vzhledem k objemu finančních prostředků, které do outdooru firma investovala, očekává ochotu zaměstnanců obětovat jeden den ze svého víkendu.

Vyřčené slovo ani párem volů neodtáhneš, praví lidová moudrost. Vnitřní komunikace firmy je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují spokojenost a ve výsledku i výkon zaměstnanců. Outdoor je koneckonců formou benefitu, přestože může sloužit i k rozvojovým účelům. Proto je vhodné nezapomenout i na poslední fázi přípravy, kterou je náležitá komunikace s vlastními zaměstnanci.

Dokážete-li zvládnout i toto poslední úskalí, čekají vás nezapomenutelné zážitky, na které budete vzpomínat celý život, a pokud ne, připomene vám je alespoň videozáznam, který pro vás připravila subdodavatelská agentura.


Autor: Marek Prorok




© 2012-2024 www.silnepracoviste.cz, všechna práva vyhrazena. Grafické zpracování atelier8.cz