Silné pracoviště pro „silné rodiny“


Listopad 2012

Sladění pracovních aktivit rodičů s potřebami plnohodnotného fungování jejich rodin je vysoce aktuální téma. Je častým předmětem odborných konferencí, stejně jako debat a diskuzí nás všech, kterých se to týká. Kompetence zaměstnavatele, který je schopen vyjít vstříc těmto potřebám, se stává významnou konkurenční výhodou v souboji o talentované a loajální zaměstnance/kyně.

V České republice právě vrcholí tzv. babyboom. Ten se, kromě jiného, výrazně projevuje i v počtech rodičů vracejících se z mateřských a rodičovských dovolených na trh práce. Tato početná skupina představuje pro zaměstnavatele zásobník kvalifikovaných a zkušených zaměstnanců/kyň, kteří chtějí pracovat a současně nechtějí „šidit“ rodinu. Firmy, které jim usnadní řešení tohoto dilematu, mají lepší šanci uspět v boji o dobré pracovníky/ce.

Jak jsme na tom v České republice? Zaměstnavatelé, kteří vnímají potřeby slaďování osobního života a práce u svých zaměstnanců/kyň a vycházejí jim vstříc (například flexibilními úvazky, nebo prací z domu), jsou v České republice zatím spíše výjimkou. To jim poskytuje na trhu práce značnou konkurenční výhodu, neboť jsou pro tato opatření vyhledávány a mohou si tak vybírat ty nejlepší. Aplikace flexibilního pracovního prostředí je však podmíněna orientací firmy na výsledky, nikoli na množství formálně odvedené práce.

Jak práce na takových silných pracovištích vypadá? Na to, v rozhovoru pro společnost APERIO, odpovídala Maria Smedmark, HR manažerka organizace Financial Supervisory Authority sídlící ve Švédsku, které je známé jako země se silnou podporou prorodinné politiky.

Jak je to smluvně zajištěno, když lidé pracují flexibilně? Máte nějaký systém evidence odvedené práce?

Ne. Evidujeme sice odpracovaný čas, ale je jedno, jestli byla práce udělána doma nebo v kanceláři. Snažíme se zaměřovat víc na splnění úkolů, než na evidenci pracovní doby. Zaměstnanci a zaměstnankyně mají pravidelné schůzky se svými nadřízenými, kde se probírá, na čem právě pracují. Není nutné lidi příliš kontrolovat, důležitější je, jakou odvádějí práci. Stojí to na důvěře.

Pracuje ve Financial Supervisory Authority mnoho lidí převážně z domova?

Ne. Někteří tak pracují pravidelně, jeden den v týdnu, ale to je asi nejvíc. Přítomnost v kanceláři má stále mnoho výhod - spolupráce s kolegy, výměna informací, zkrátka sledování věcí. Práce z domova by neměla být využívána běžně, hodí se spíše pro specifické úkoly, třeba když potřebujete napsat nějaký materiál, přečíst v klidu 200 stránek nebo se zrovna necítíte moc dobře.

Vidíte nějaká úskalí práce z domova?

Pochopitelně máte menší kontrolu nad tím, jak se lidé cítí a jak jejich práce postupuje. Manažeři by měli být schopni poskytovat podřízeným podporu. Ale většina zaměstnaných využívá možnost flexibility dobře. Často odcházejí z pracoviště dříve a dokončují práci večer z domova. Já například obvykle odpovídám na emaily z domova. Jedním z rizik flexibility ale je, že lidé ve skutečnosti pracují víc, než mají. Je tak snadné pracovat z domova, že někdy sedíte u počítače celou noc a vůbec nevnímáte, že jste udělali spoustu práce.

Lze dodat, že české firmy si pomalu začínají uvědomovat výhody, které opatření ke slaďování osobního a pracovního života (a s ním spojené odlišení od konkurence) přináší. Svědčí o tom nebývalý zájem o tato témata na odborných seminářích a konferencích, nárůst počtu vzdělávacích aktivit v této oblasti a samozřejmě také zvyšující se poptávka zaměstnanců/kyň po odpovídajících opatřeních. Velký podíl na této skutečnosti mají i příklady z ostatních evropských zemí jako je Německo, Rakousko nebo Švédsko, kde se s nástroji na slaďování osobního a pracovního života pracuje již několik let a staly se neoddělitelnou součástí HR managementu. Tamní firmy si jsou totiž dobře vědomy, že jejich výkonnost a ziskovost závisí na spokojenosti a angažovanosti jejich zaměstnanců. Elen de Graat a Astrid G. Lethert z německé společnosti Work & Life k tomu v rozhovoru pro společnost APERIO uvedly, že „zaměstnanci, kteří nepociťují žádnou pracovní angažovanost, chybí ročně v práci o čtyři dny více, než zaměstnanci motivovaní. Pro firmu s tisíci zaměstnanci to znamená ztrátu 485 000 Euro ročně“.

Tématu slaďování osobního a pracovního života se věnoval také pořad ČT1 Ekonomika+, který můžete shlédnout ZDE.

V případě dotazů na opatření ke slaďování osobního a pracovního života a jejich zavádění nás kontaktujte.




© 2012-2024 www.silnepracoviste.cz, všechna práva vyhrazena. Grafické zpracování atelier8.cz