MODUL 7

Péče o pracovníky a ochrana a bezpečnost při práci

Cílem je popsat zacházení se zaměstnanci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na cílovou skupinu těhotných žen, matek pracujících při mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, kojících žen, zaměstnanců pečujících o osobu blízkou a zaměstnanců pracujících z domova.

Představíme jednotlivá ustanovení zákoníku práce týkající se práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále se zaměříme na ochranu těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň pečujících o malé děti, resp. zaměstnanců pečující o osobu blízkou.

Uvedeme příklady nadstandardních programů ochrany zdraví, které mají za cíl zajistit sladění pracovního a soukromého života, prevenci únavy a vyčerpání vedoucí často ke stresu a s tím spojených fyzických a psychických problémů této skupiny zaměstnanců.

Jedním z největších problémů zaměstnanců pečujících o osobu blízkou nebo malé děti je skloubit pracovní dobu s péčí o tyto osoby a s jejich režimem. Nejtypičtějším a nejširším druhem zvláštních pracovních podmínek těchto zaměstnanců jsou úpravy pracovní doby (např. flexibilní formy práce, zkrácená pracovní doba), možnost práce z domova, nebo dovolená nad rámec zákoníku práce, příp. dny osobního volna navíc pro zajištění péče o osobu blízkou/dítě.

Úprava pracovních podmínek pro tuto cílovou skupinu je podpořena současnou legislativou a zaměstnavatel je povinen k potřebám zaměstnanců pečujících o dítě případně o závislou osobu přihlížet.

Základní práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců z cílové skupiny stanovuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V § 1 jsou definovány základní zásady pracovněprávních vztahů, a to:

• zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
• uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,
• spravedlivé odměňování zaměstnance,
• řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
• rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

Výčtově zákoník práce upravuje pracovní podmínky a práva různých skupin zaměstnanců u jednotlivých paragrafů. U naší cílové skupiny se jedná o následující zvláštní ochranu:

• Úprava pracovní doby
• Vysílání na pracovní cesty a přeložení
• Práce přesčas
• Práce v noci
• Převedení na jinou práci
• Pracovní volno bez náhrady mzdy
• Bezpečnost práce při práci z domova
• Ukončení pracovního poměru
• Pracovně lékařské služby
• Programy ochrany zdraví

blíže viz dále.

Prakticky oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele vyžaduje zajištění tohoto procesu bezpečnostním technikem, resp. osobou způsobilou vykonávat tuto činnost na základě dokladu o zkoušce z odborné způsobilosti. Zaměstnavatel dle svého předmětu podnikání zabezpečuje:

1. Prevenci rizik, tzn. proces vyhledávání a hodnocení rizik, jehož výsledky slouží k určení kategorizace prací, užití OOPP, stanovení typu zdravotní prohlídky, určení obsahu školení BOZP,
2. Kategorizaci prací v organizaci,
3. Pracovnělékařskou službu (PLS). Zaměstnavatel je dle závazných předpisů upravujících PLS (tj. zákoník práce, vyhláška č. 79/2013 Sb., tj. „vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách - vyhláška o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče“ povinen v rámci ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví při práci zabezpečovat prostřednictvím poskytovatele PLS (tzn. lékaře PLS) vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné prohlídky zaměstnanců. Podrobit se vstupní prohlídce před sjednáním DPP a DPČ (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) u kategorie prací 2 a výše je také nezbytná. Zákoník práce stanoví povinnost vysílat mladistvé zaměstnance na periodickou prohlídku 1x ročně. Detaily viz vyhláška č. 79/2013 a níže.
4. Řešení pracovních úrazů, definování zásad a postupů při posuzování odpovědnosti za škody na majetku firmy a jejich zaměstnanců.
5. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále OOPP) je řízeno nařízením vlády č. 495/2001 Sb. Zaměstnavatel stanoví bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Musí zajistit v souvislosti se zhodnocením rizik na pracovišti nákup, evidenci, vydávání, kontrolu a seznání s užíváním těchto prostředků.
6. Poskytování bezpečnostních přestávek při práci v chladu, při tepelné zátěži, při zrakové zátěži, při expozici hluku.
7. Poskytování ochranných nápojů chránících před zátěží teplem a chladem.
8. Řešení krizových/mimořádných situací, tzn. řešení připravenosti na řešení požáru, havárie, povodní či evakuace, vč. poskytování první pomoci zaškolenými zdravotníky z řad zaměstnanců.
9. Požární ochranu, vč. určování + školení preventivní požární hlídky a strážné služby, proškolování v BOZP, PO,

V příloze je uveden příklad vnitřní směrnice řešící výše uvedené procesy. Je důležité zopakovat, že tato oblast je řízena odborně způsobilou osobu, která je zodpovědná i za tvorbu a aktualizaci tohoto druhu směrnic.

Nyní blíže k cílové skupině.

3.1.Úprava pracovní doby

Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Požádá-li těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Mezi jiné vhodné úpravy pracovní doby mimo kratší pracovní dobu patří:

• pružná pracovní doba,
• posunutí začátku nebo konce pracovní doby,
• rozdělení pracovní směny případně
• sloučení směny dělené nebo rozvržení pracovní doby na menší počet dní, než je stanovený počet pracovních dnů v týdnu (zhuštěný pracovní týden).

Přestávky v práci jsou dány zákoníkem práce, který stanoví další přestávky pro kojící matky. Kojící matce, zaměstnankyni, která pracuje stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do jednoho roku věku dvě půlhodinové přestávky na kojení. Pokud pracuje kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní stanovené pracovní doby, přísluší jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku. Přestávky na kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pracovní dobu, stanovení její pevných a pružných částí, ve vhodné upravit ve vnitřním předpise. Lze ji ustanovit i v pracovní smlouvě, resp. dohodě o změně pracovní smlouvy (viz Příloha č. 1).

Ke kojení žena i dítě potřebuje klidné a příjemné prostředí. Některé organizace zřizují tzv. baby roomy (místnost např. s přebalovacím pultem, křeslem, PC), všude to však není možné. Odkazovat však ženu ke kojení na toaletu je neetické.

3.2.Vysílání na pracovní cesty a přeložení

Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o děti do věku osmi let věku mohou být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem, a to i v případě, že možnost vysílání na pracovní cesty byla dříve dohodnuta nebo sjednaná v pracovní smlouvě.

Přeložit na jiné pracoviště je může zaměstnavatel pouze na jejich žádost.

Tato zvýšená ochrana se vztahuje  i na osamělou zaměstnankyni a osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let a na zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě   pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).

3.3.Práce přesčas

Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas, a to ani v případě, kdy by zaměstnankyně s jejím výkonem souhlasila. Zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel práci přesčas nařídit.

Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas. Mladším 18 let není možné zkrátit nepřetržitý odpočinek mezi směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92).

Zaměstnancům s kratší pracovní dobou ani zaměstnancům vykonávající tzv. práci z domu nelze práci přesčas nařídit.

3.4.Práce v noci

Požádá-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci, o převedení na denní práci, je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.

3.5.Převedení na jinou práci

Koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, pro kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány (Vyhláška č. 288/2003 Sb.) nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, je zaměstnavatel povinen ji dočasně převést na jinou práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci.

Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (§ 42). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci s výjimkou dnů, po které trvala pracovní neschopnost, karanténa, ošetřování člena rodiny, omluvená či neomluvená nepřítomnost v práci.

Za převedení na jinou práci se považuje též úprava pracovních podmínek, která spočívá např. ve snížení normovaného výkonu práce, zproštění výkonu některých pracovních činností zakázaných těhotným ženám nebo zproštění výkonu noční práce.

Vyhláška č. 288/2003 Sb. předkládá práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. § 246 zákoníku práce vyjmenovává práce zakázané mladistvým.

3.6.Pracovní volno bez náhrady mzdy

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na  poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy, a to na dobu určitou. Zaměstnanec takto může řešit akutní problém při péči o osobu blízkou, či péči o dítě do 4 let věku dítěte. Zaměstnanec pečující o osobu blízkou pak hradí (na základě dohody o srážce ze mzdy) zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému na zdravotní pojištění, které má za dobu pracovního volna bez náhrady mzdy za zaměstnance uhradit zaměstnavatel.

3.7.Bezpečnost práce při práci z domova

Legislativní požadavky na zajištění BOZP jsou hlavním důvodem, které často brání zaměstnavatelům zavedení práce z domova (dohoda o změně pracovní smlouvy při práci z domova – viz Příloha č. 2). Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci stejné povinnosti v oblasti BOZP jako na pracovišti zaměstnavatele včetně zodpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz. Stejně tak je dána povinnost vedoucího zaměstnance pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví podřízených zaměstnanců při práci z domova. Z tohoto důvodu je doporučeno sjednat v pracovní smlouvě mimo jiné i oprávnění zaměstnavatele provést kontrolu místa, kde má zaměstnanec práci vykonávat. V případě, že možnost kontroly zaměstnanec odmítne, je pro zaměstnavatele lepší z důvodu možného rizika od práce z domova ustoupit. Zaměstnanec musí být rovněž proškolen z BOZP s ohledem na specifické činnosti práce z domova (viz Příloha č. 3).

3.7.1.Uspořádání pracoviště

Na zaměstnance pracujícího z domu jsou kladeny vyšší nároky na sebekázeň a osobní odpovědnost při uspořádání domácího pracoviště. Pro vykonávání práce z domova je vhodné vyčlenit si a vhodně uspořádat pracovní zónu tak, bych se minimalizovalo riziko vzniku úrazu. Nejčastějšími příčinami úrazů jsou pády a uklouznutí. Zvýšená pozornost je potřeba věnovat stavu podlah (znečištěná nebo mokrá podlaha) a odstranění veškerých překážek jako jsou krabice, kabely, papíry apod. Únikové cesty v domácnosti zaměstnance musí zůstat průchodné a jejich doporučená šířka je minimálně 1m. Pracoviště musí být uspořádáno tak, aby umožňovalo snadný přístup, změnu pracovní polohy a střídání pohybů (viz Příloha č. 4). Při práci na PC je monitor umístěn kolmo k oknu tak, aby bylo zamezeno odleskům a oslnění.

3.7.2.Organizace práce

Práce z domova klade velké nároky na schopnost organizovat a plánovat si vlastní čas. Pracovní doba je pro práci z domova omezena maximálně na 40 hodin týdně. Zaměstnanec si sám rozvrhuje čas, ve kterém bude práci vykonávat, volí si počátek i konec pracovní doby včetně přestávek v práci. Při stanovení této doby je potřeba vzít v úvahu rozvrh práce stanovený zaměstnavatelem, vlastní biorytmus včetně potřeb a zvyklostí dítěte, případně pracovní a denní rozvrh partnera nebo ostatních členů domácnosti. S časovým plánem by mělo být seznámeno i okolí.

Dle § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se na zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se nevztahuje úprava prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy mimo překážek uvedených v  Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. jako je svatba, úmrtí a přestěhování nebo jde-li o náhradu mzdy podle § 192 zákoníku práce - pracovní neschopnost, karanténa. Pro účely poskytování náhrady mzdy v tomto případě platí pro zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.

Celková pracovní zátěž má být přiměřená, bez práce v pozdních nočních hodinách nebo práce přesčas. Zaměstnanci nepřísluší za práci přesčas mzda nebo náhradní volno ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Při práci se zobrazovací jednotkou (monitorem) musí být v zájmu ochrany zdraví nepřetržitá práce přerušena po každých 2 hodinách přestávkou o délce 5 – 10 minut. Během ní je možno věnovat se jiné pracovní činnosti.

3.7.3.Pracovní úraz

Každý pracovní úraz musí být neprodleně oznámen nadřízenému zaměstnanci. Hlášení úrazu a další šetření probíhá obvyklým způsobem dle interní dokumentace společnosti. Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem se nevztahuje na  další osoby zdržující se v místě výkonu práce v režimu práce z domova. Pracovní úraz je posuzován podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V případě pracovního úrazu se zaměstnanec zavazuje spolupracovat na vyšetření úrazu, zavazuje se umožnit vyšetření příčin úrazu na místě sjednaném jako místo výkonu práce v režimu práce z domova, tj. umožní vstup osobě určené zaměstnavatelem na sjednané místo výkonu práce. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovních úrazů a předcházet jejich opakování.  Tyto činnosti nelze kvalitně zajistit bez součinnosti zaměstnance a návštěvy místa výkonu práce v režimu práce z domova.

3.8.Ukončení pracovního poměru

Zaměstnavateli se zakazuje dát výpověď v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou (s výjimkou § 54 zákoníku práce, tj. pro organizační změny, při kterých se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, resp. přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část). Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Pracovní poměr lze ukončit ve zkušební době s těhotnou zaměstnankyní. S těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, lze také skončit pracovní poměr dohodou, v případě sjednaného pracovního poměru na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby (zaměstnavatel je povinen upozornit na tuto skutečnost zaměstnankyni, resp. zaměstnance alespoň 3 dny předem).

3.9.Pracovně lékařské služby

Každý zaměstnavatel má ze zákona povinnost mít zajištěného poskytovatele pracovnělékařských služeb (tzv. závodního lékaře). Zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít smluvní vztah o poskytování pracovnělékařských služeb i s více poskytovateli těchto služeb zejména, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanci nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné. Zodpovědností vedoucího zaměstnance je dohled nad úplností a platností lékařských prohlídek podřízených zaměstnanců ve vztahu k vykonávaným činnostem. Vedoucí zaměstnanci nesmí připustit, aby zaměstnanci vykonávali práce, jejichž výkon by neodpovídal jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Od 1.4.2013 platí změna zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která přinesla několik změn v organizování zdravotních prohlídek. Prováděcí předpis k tomuto zákonu, vyhláška č. 79/2013 Sb. stanovuje rozsah prohlídek a jejich druhy a také činnosti, u nichž hrozí ohrožení zdraví. Druh a rozsah prohlídky určuje žádankou zaměstnavatel (viz Příloha č. 5), a to na základě kvalifikačního profilu, legislativy a výsledcích dohledu nad pracovním prostředím, které provádí poskytovatel pracovnělékařské služby. K absolvování lékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařské služby je zaměstnanec povinen si zajistit výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře.

Zaměstnavatel je oprávněn zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek u vybrané skupiny zaměstnanců také registrujícím lékařem zaměstnance (praktický lékař). Tuto možnost od 1.4.2013 nelze uplatnit, pokud zaměstnanec vykonává rizikové práce (např. hluk, vibrace) a není-li součástí práce činnost, pro jejíž výkon je potřeba zvláštní zdravotní způsobilosti a nehrozí ohrožení zdraví tj. také jakékoliv pravidelné řízení motorového vozidla, práce ve výškách, obsluha vyhrazených technických zařízení, práce v noci atd.

Pracovnělékařskými prohlídkami jsou:

1. vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,
2. výstupní lékařská prohlídka (jejím účelem je zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce) a
3. lékařská prohlídka po skončení rizikové práce („následná prohlídka“).

Pracovnělékařská prohlídka je dle zákoníku práce tzv. "jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance", při které je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu a nahradit mu případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku.

Účelem vstupní lékařské prohlídky je ověření zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání k práci, kterou bude vykonávat. Posudkový závěr obsahující jednoznačné vyjádření lékaře ke zdravotní způsobilosti uchazeče k výkonu sjednávané práce je uchazeč o zaměstnání povinen předložit zaměstnavateli před podpisem pracovní smlouvy či obdobné smlouvy zakládající pracovněprávní vztah. Bez potvrzené zdravotní způsobilosti v rámci vstupní prohlídky je zaměstnanec považován za nezpůsobilého k práci a není možné mu práci přidělit. Nově se vstupní prohlídka provádí také při změnách práce tj. před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Vstupní zdravotní prohlídku nemusí hradit zaměstnavatel.

V případě uchazeče o práci zařazenou do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nezahrnující činnosti, pro jejichž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy, provádí vstupní pracovnělékařskou prohlídku registrující praktický lékař uchazeče o zaměstnání. V ostatních případech poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Periodická prohlídka se provádí v následujících periodách:

• u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou v kategorii první jednou za 6 let nebo jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku (v tomto případě se poprvé provede v návaznosti na periodickou prohlídku v obecné délce)
• u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou v kategorii druhé jednou za 5 let nebo jednou za 3 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku (v tomto případě se poprvé provede v návaznosti na periodickou prohlídku v obecné délce)
• u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí jednou za 2 roky, a
• u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.
• u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví (viz dále), jednou za 4 roky nebo jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku (také v tomto případě se poprvé provede v návaznosti na periodickou prohlídku v obecné délce).

Mimořádná prohlídka se provádí v případech, kdy byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů. Výjimku tvoří zaměstnanci zařazeni do kategorie I. a zároveň není-li na jejich pracovní pozici riziko ohrožení zdraví, tito zaměstnanci absolvují mimořádnou lékařskou prohlídku při přerušení výkonu práce delší než 6 měsíců. Mimořádnou lékařskou prohlídku může také nařídit vedoucí zaměstnanec vždy, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Zaměstnankyně vracející se zpět do práce po ukončení mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené je povinna podrobit se mimořádné lékařské prohlídce u poskytovatele pracovnělékařské péče.

Do doby ověření zdravotní způsobilosti přijímá vedoucí zaměstnanec organizační opatření k vyloučení rizikových prací.

Mimořádná prohlídka se realizuje také na žádost zaměstnance při pochybách o jeho zdravotní způsobilosti k práci.

Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon, za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Výstupní lékařská prohlídka se neprovádí, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a pokud u zaměstnance nebyla zjištěna v době výkonu práce u zaměstnavatele nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz.

Zaměstnanci vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP) nepotřebují posudek o zdravotní způsobilosti pouze za předpokladu, že nebude přidělena práce, která je prací rizikovou (kategorie II a vyšší) nebo není součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (např. práce v noci, nebo nově i řízení vozidla). Tato prohlídka nemůže být absolvována u registrujícího lékaře zaměstnance, ale vždy jen u poskytovatele pracovnělékařské péče.

Zákoník práce stanoví povinnost vysílat mladistvé zaměstnance na periodickou prohlídku 1x ročně.

3.10.Programy ochrany zdraví

Ochrana zdraví na pracovišti je definována jako snaha o dosažení a udržování co nejlepších fyzických, psychických a sociálních podmínek zaměstnanců ve všech povoláních.

Organizace za účelem:

• zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců,
• snížení úrazovosti,
• snížení počtu nemocí z povolání,
• snížení nemocnosti,
• zlepšení pracovních podmínek

realizují programy prevence zvládání stresu, workholismu, work-life balance Pořádají kurzy odvykání kouření ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, snižování nadváhy, kurzy zdravého životního stylu, správného vykonávání pracovních činností (přenášení břemen, sezení u PC…) a poskytování první pomoci, dny zdraví s lékaři (měření tlaku, cholesterolu, vážení, obsah tuku a cukru v krvi).

Mezi klíčové ukazatele výkonu (KPI) pro řízení zdraví patří:

• LTIF (Lost Time Injury Frequency) – frekvence úrazů na milion odpracovaných hodin
• průměrná doba odstávek ve dnech z důvodu LTI
• nemocnost v %
• četnost výskytu nemocí z povolání atd.

Programy ochrany zdraví jsou hrazeny z prostředků zaměstnavatele, popř. ze sociálního fondu (resp. fondu kulturních a sociálních potřeb), nebo ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami.

Cílem programů ochrany zdraví je předcházení zdravotním rizikům a vytvoření uvědomělého a odpovědného přístupu ke zdravotním dopadům prováděných činností. Mezi principy řízení ochrany zdraví při práci patří:

• vyhledávání zdravotních rizik a rizikových faktorů na pracovišti
• klasifikace pracovních pozic z hlediska zdravotního rizika
• definice ochranných pomůcek
• příprava programu a harmonogramů zdravotních prohlídek pracovišť s poskytovatelem pracovnělékařských služeb
• stanovení rozsahu zdravotních prohlídek ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb
• příprava programu na snižování absencí
• interní audity bezpečnosti práce na pracovišti
• školení a konzultace v oblasti ergonomie
• zaměření na prevenci spíše než na odstraňování následků

Hlavní oblasti ochrany zdraví při práci:

Zdravotní riziko	Zdravotní následky	Možná opatření
Nepřirozená pozice těla, fyzická práce (nošení břemen)	Muskuloskeletální poruchy, poškození měkkých tkání, např. bolesti zad	Školení v oblasti ergonomie, Dny zdraví, bezpečnostní inspekce s poskytovatelem PLS.
Psychická zátěž a stres	Nechutenství, vředy, psychické poruchy, migrény, poruchy spánku, emoční nestabilita, narušení sociálního a rodinného života apod.	Podpora zdraví a dobré kondice, školení stres management, Školení manažerů (přidělování a organizace práce)
Namáhání a únava očí	Únava, bolesti, suché oči, migrény	Ergonomie pracoviště, zdravotní přestávky, osvěta.
UV záření	Bolesti a řezavá bolest očí	Ochrana očí, OOPP.
Vlivy počasí, klimatu a horka a chladu	Dehydratace, křeče z horka, únava z horka, omrzliny	Nápoje a ochranné oblečení, zdravotní přestávky.
Hluk	Únava sluchu, permanentní ztráta sluchu, nervozita, podrážděnost, nespavost	Zdravotní prohlídky a kategorizace pracovních pozic, nástroje a zařízení s nízkou hladinou hluku, ochranné pomůcky.
Vibrace	Vibracemi vyvolané zblednutí prstů z důvodu Raynaudova syndromu, osteoartritida zápěstí, loktů a ramen	Zdravotní prohlídky a kategorizace pracovních pozic, nákup nástrojů a zařízení s nízkými vibracemi, ochranné pomůcky.
Chemikálie	Dýchací problémy	Zdravotní prohlídky, ochranné oblečení a pomůcky
iologická činidla & přenašeče nemocí	Kožní nemoci jako mykózy, alergické reakce a dermatózy .	Repelenty, sledování kousnutí klíštětem, očkování proti encefalitidě
Nemoci z životního stylu	Ateroskleróza, infarkt myokardu, mrtvice, vysoký tlak, obezita apod.	Podpora zdraví, dobrovolné jednoduché zdravotní prohlídky, Dny zdraví, osvěta

3.10.1.Dny zdraví

Za účelem podpory ochrany zdraví při práci a posílení uvědomělosti a odpovědnosti zaměstnanců k vlastnímu zdraví zaměstnavatelé organizují tzv. „Dny zdraví“. Jejich náplní bývá:

• měření BMI, krevního tlaku, poměru tuků a svalů v těle v %
• vyšetření krve (cukry, triglyceridy, cholesterol), poradenskou činnost zaměřenou na kardiovaskulární prevence ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, metabolické choroby, obezitu apod.
• ergonomie práce a úprava podmínek na pracovišti
• vyšetření zraku (zraková ostrost, funkce rozpoznání kontrastu, prostorové vidění)
• semináře o zdravé výživě a zdravém životním stylu

3.10.2.Stress management

Stres, resp. distres snižuje výkonnost, motivaci a spokojenost zaměstnance, proto je důležité ho u zaměstnanců umět rozpoznat a pomoci jim ho zvládnout.

O velikosti stresu v lidském organismu rozhodují dvě veličiny: zátěž, která na organismus působí, a schopnost organismu tuto zátěž snášet (odolnost). Čím větší zátěž, tím větší stres, čím větší odolnost, tím menší stres.

Odolnost vůči stresu se mění v závislosti na čase, závisí na řadě faktorů a lze jej vědomě ovlivňovat. Ke zvládání stresu vedou dvě cesty. První směřuje do okolí člověka a spočívá v ovlivňování zátěží, druhá vede do nitra člověka a spočívá v ovlivňování jeho odolnosti.

Lidé běžně popisují svůj stres jako tlak úkolů, nedostatku času, nejisté pracovní podmínky. To všechno není stres, ale stresory, tedy působící zátěž. Pod jejich vlivem stres v organismu může vzniknout, a to v míře nepřímo úměrné odolnosti.

V příloze č. 6 je navržen sebevzdělávací program ke zvládání stresu. Obsahuje krátkou teorii stresu a zátěží, dále test míry stresové zátěže a techniky zvládání stresu.

• Práce z domova

Ustanovení § 92 a 93 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, upravují výši pokuty v případě nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele stanovených zvláštními právními předpisy, k ochraně zdraví při práci a k zajištění a výkonu pracovně lékařské péče. Tuto pokutu ukládá orgán veřejného zdraví, a to až do výše 2.000.000 Kč. Jestliže došlo kvůli tomuto porušení ze strany zaměstnavatele k poškození zdraví zaměstnanců, může být pokuta uložena až do výše 3.000.000 Kč.

Vedoucí zaměstnanec je povinen nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali práce, jejichž výkon by neodpovídal jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti (např. v případě, kdy zaměstnanec absolvuje lékařskou prohlídku se závěrem zdravotně nezpůsobilý nebo způsobilý s podmínkou, další možností je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti, dále situace, kdy s ohledem na aktuální zdravotní stav zaměstnance není možné práci vykonávat; dále v případě, je-li zaměstnanec pod vlivem alkoholických nápojů anebo návykových látek),

V případě přidělení práce zaměstnanci bez platného posudku, hrozí zaměstnavateli dle §103 ZP pokuta až 2.000.000 Kč od orgánu inspekce práce.

Malá organizace může mít problém s převedením těhotné zaměstnankyně na jinou práci v případě, že vykonává práci, která je pro ni a její plod nevhodná (viz kapitola 2.5). Pokud tedy zaměstnavatel není schopen zaměstnankyni na jinou práci přeřadit, pak se jedná o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnankyně zůstává doma a pobírá stoprocentní náhradu mzdy.

Mnozí zaměstnavatelé si pracovnělékařské služby spojují výhradně a jen s pracovnělékařskými prohlídkami zaměstnanců nebo uchazečů o zaměstnání. Především menší zaměstnavatelé se domnívají, že nemusí míst smluvně zajištěného poskytovatele pracovnělékařských služeb, zvláště pokud jejich zaměstnanci nepracují v rizicích a vykonávají především administrativní činnosti. Povinnost ochrany zdraví zaměstnanců při práci v podobě závodní preventivní péče dříve a v podobě pracovnělékařských služeb nyní se vztahuje na každého zaměstnavatele, bez ohledu na to, kolik zaměstnanců zaměstnává a jakou práci tito vykonávají. Současná právní úprava výslovně vyžaduje, aby zaměstnavatelé měli uzavřenu písemnou smlouvu s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Pracovnělékařské služby však nelze zužovat pouze na posuzování zdravotní způsobilosti k práci v rámci pracovnělékařských prohlídek. Jak vyplývá z ustanovení § 53 zákona o specifických zdravotních službách, součástí těchto služeb je též poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Tyto další dva „pilíře“ pracovnělékařských služeb nemůže zaměstnavatel zajistit jinak než prostřednictvím svého smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Firemní strategie

Interní komunikace

Motivace zaměstnanců

Ministerstvo pro místní rozvoj: Duševní hygiena a stres management – studijní materiály hrazené z projektu OPTP Systém vzdělávání zaměstnanců realizujících NSRR v období 2007-2013.

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

PLAMÍNEK, Ladislav. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2593-2.

ROSOVÁ, Milena. Psychohygiena (podklady ze školení), 2012.

Zákon č. 373/2011 Sb., specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.

Vyhláška ČBÚ č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení.

Vyhláška 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zněních pozdějších předpisů.

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 309/2006 Sb. kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

• Dohoda o změně pracovní smlouvy – úprava pracovní doby

• Dohoda o změně pracovní smlouvy – práce z domu

• Směrnice - Pravidla ochrany zdraví při práci a požární ochrany
  příloha směrnice: Elektronická kniha úrazů
  příloha směrnice: Pokyny k prevenci úrazů při pohybu po komunikacích a v terénu
  příloha směrnice: Protokol orientační dechové zkoušky
  příloha směrnice: Záznam o projednání škodního případu
  příloha směrnice: Záznam o vzniku škody

• Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, (práce z domu)
  soubor testu: Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, (práce z domu) - test

• Usnadni si práci u PC

• Žádost o vykonání zdravotní prohlídky pracovnělékařské služby

• Stress management – sebevzdělávací program